Foto: Archiv A. a J.J. Dovalových

Pro zdraví? Bylinkové tinktury i chilli

Díky léčení svých čtyř dětí se Andrea a Juraj Dovalovi kdysi dostali k bylinkám a jejich ozdravujícím účinkům. Andrea je učitelka a redaktorka, Juraj je husitský biskup brněnské diecéze. Společně přibližují tinktury, inhalaci i konzumaci.

Zveřejněno: 18.11.21

Čím mohu v zimním období podpořit svoji imunitu? 

Andrea: Jídelníček v zimě by se měl od toho letního lišit. V chladných měsících bychom měli upřednostnit ovoce i zeleninu tepelně upravenou a k ní použít vhodné koření – zázvor, muškátový oříšek, pepř, hřebíček, fenykl, rozmarýn, kmín, skořici, dobromysl, kardamon. Z polévek jíst dlouho vařené vývary z masa i kořenové zeleniny, vhodné jsou dýně, luštěniny, celozrnné obiloviny, semínka a oříšky. 

Juraj: K tomu choďte denně do přírody, běhejte, cvičte, otužujte se, koupejte se a vědomě dýchejte. Když se mě lidi na přednáškách ptají, jak zvýšit svou imunitu, řeknu jim přesně tohle. Byliny jsou skvělé, ale proč léčit nemoci, když se jim můžeme úplně vyhnout? Oni pak: A nejde to i nějak jinak, jednodušší cestou, míň drasticky? (smích) Tohle je však nejlepší a žádná bylinka svěží vzduch, pohyb, ani prokysličení krve nenahradí. Ale samozřejmě je důležité také jíst kysané zelí – domácí, ne to z obchodu plné konzervantů, které je mrtvé – pak domácí jablka, cibuli, česnek, chilli, křen, hlívu, sušený rakytník, aronii, dřišťál. Tohle jsou všechno plodiny, které rostou v naší oblasti. 

Co třeba citrusy? 

Juraj: Nemusíme se jimi cpát každý den. Mezi adaptogeny, tedy byliny, které podporují imunitu, patří kozinec blanitý, echinacea, eleuterokok, vilcacora, lapacho, grep, kurkuma, zázvor, lichořeřišnice a jiné... Nemusíte užívat všechno, lidi dnes blbnou a chtějí všechno polykat, ať jsou zdraví. Stejně je nejdůležitější vnitřní harmonie, klid a čistá mysl. Z nepokoje a ze stresu pramení všechno, co se v těle odehrává. 

Jakou doporučíte tuzemskou bylinku, která udělá dobře každému člověku? 

Juraj: Třeba Bršlice kozí noha. Je to plevel, ale velmi vděčná bylinka, blahodárná na všech frontách. Výrazně podporuje metabolismus, zbavuje tělo toxinů i přebytečných solí, které se ukládají v kloubech. Takže pomáhá při revmatu i dně – odtud její latinský název aegopodium podagraria. Podagra je dna. 

Co bršlice dělá? 

Juraj: Bršlice odkyseluje náš trávicí trakt, co je vzhledem k překyselení našich organismů velice vděčná funkce. Obsahuje spoustu minerálů a vitamínů, nechybí porce železa, hořčíku, vápníku. A hlavně – mladá bršlice je po zimě úžasnou zásobárnou vitaminu C. Jíme ji syrovou jako planou zeleninu, je dobrá do pomazánek i do polévek. My ji pijeme hlavně v smoothie nebo si z ní uděláme šťávu. Lze užít i horký nálev, ale tím eliminujeme “céčko”. 

Dá se sušit? 

Juraj: Sušením ztrácí své vlastnosti, proto ji doporučuji čerstvou, mraženou, nebo tinkturu. 

Andreo, jak to máte vy? 

Andrea: U mně vede kromě těch bylin, které se mi i moc líbí – tedy levandule, růže slézová, monarda, měsíček – hlavně pelyněk. Tinkturu z pelyňku mám vždy v kabelce. Hodí se při pocitu pomalého trávení nebo po snězení těžšího jídla. Na jaře chodím ráno ukusovat z pelyňku brotanu, který nám roste na zahrádce. Pelyněk podporuje tvorbu žluči, pomáhá při zánětech trávicího ústrojí, upravuje menstruační cyklus a působí také proti parazitům. Pozor, nesmí se užívat dlouhodobě a ve velkých dávkách, těhotné a kojící ženy by jej neměly užívat. 

Jak jste se dostali k bylinkaření? 

Andrea: Jako malá jsem si ráda hrála se sedmikráskami, řebříčkem, a moc mě oslovoval měsíček. Pamatuji si, když jsme chodili na procházky ze školky kolem jednoho místa, kde rostla mateřídouška. Vždy jsem se těšila na okamžik, kdy “vstoupím do vůně”. Pak v době dospívání jsem si ráda listovala v knížce o bylinách a začala jsem se zajímat o zdravé stravování. Později jsem se dostala ke knížce o bylinách – o jejich využití pro zdraví i v péči o tělo. Kontryhel byl mým velkým pomocníkem v době, kdy jsem měla potíže s otěhotněním. Věřím, že díky změně stravování, bylinám, i změně vnitřního nastavení, přišly i naše děti… 

Juraj: Taky jsem si v dětství hrával u potoku a na loukách, kde jsme leckteré byliny zkoušeli jíst nebo kouřit. Bylo to groteskní. Později jsem se k tomu dostal kvůli dětem. Když byly malé, byly hodně nemocné, a když to bylo neúnosné, že braly každý den hrst léků, Andrejka je začala léčit přírodně. Přidal jsem se i já a byliny mě hodně začaly bavit. Zjistil jsem postupně, že je to krásná alchymie. Byliny jsou vyjádřením života, vyrůstají z jedné a té samé půdy, ale přináší celou škálu darů, vůní a možností léčení. 

Jak vypadají vaše zásoby na zimu? A co by nemělo chybět v žádné domácnosti? 

Juraj: Kromě bylin, které nám poskytuje vlastní zahrádka – dobromysl, meduňka, yzop, tymián, šalvěj, rozmarýn, saturejka a další – chodíme byliny sbírat. Z přírody u nás nesmí chybět přeslička, řepík, pelyněk, třezalka, tužebník, světlík, řebříček, plícník, turanka, divizna, jitrocel, bez, lípa, sléz, lišejník islandský, dubová a vrbová kůra. Je jich daleko víc. Všechny jsou milé, laskavé a požehnané. 

Andrea: Těch bylin nemusí být moc. Každý člověk má nějaké, které používá rád a ví, že u něho fungují. Záleží také na tom, jestli bylinky používáme pro děti, nebo pro dospělé. Juraj ty naše místní, které nejvíc používáme, už vyjmenoval. Doplnila bych wayusu. Indiáni ji nazývají Noční stráž. Posiluje imunitu, pozitivně působí na snění, pomáhá při potížích se soustředěním a upravuje hormonální rovnováhu. Dále pu-er, ten posiluje imunitu, chrání srdce, působí proti bakteriím, upravuje zažívání a dodává energii – v zimě tak potřebnou. Vilcacora, tedy kočičí dráp, také posiluje obranychopnost organismu, působí proti různým virům a má protizánětlivé účinky. 

Napadá mě otázka - co bylinky a covid-19? Dá se doporučit něco podpůrného pro zdraví? 

Andrea: Když víme, že jsme byli s někým v kontaktu, můžeme začít s intenzivnějším posilováním imunity. Ráno začít takzvaným „žvýkáním oleje“. To znamená, že polévkovou lžíci oleje převalujeme v puse tak dlouho, než zhoustne a opět začne řídnout, poté to vyplivneme, dřevěnou lžící oškrábeme jazyk a pusu vypláchneme. Vhodné je také zařadit proplachování nosu slanou vodou pomocí konvičky. Samozřejmě záleží na tom, jestli opravdu onemocníme a jaký má nemoc průběh. Pokud je to zvýšená teplota, zimnice, bolest kloubů, knedlík v krku, ucpaný nos, tak po konvičce a oleji zařadíme také kloktání ředěným ume octem, Schusslerovy soli a homeopatika podle symptomů. Z bylinných tinktur třeba lékořice, tymián, vrba, grep a echinacea. Odvar z vilcacory a bylinné sirupy, jaké doma máme – borovice, smrk, jitrocel, tymián nebo bezinky... Pokud se přidruží další projevy, přidáme, nebo vyměníme bylinky podle potřeby. Jestli to stav vyžaduje, určitě vyhledáme lékaře, v případě covidu nepodceňujme situaci. 

Juraj: Navážu na to, co jsem říkal předtím. Na covid je nejlepší pravidelné vědomé dýchání na čerstvém vzduchu a otužování. Kvalitní prevence. Ale meditace dechu nám rozhodně pomůže, i když viróza nebo covid již propukla. Léčí nás, podporuje organismus a imunitu. Nejen fyzicky, ale i duševně a mentálně, což je zásadní. My jsme zapomněli dýchat, dýcháme a ani o tom nevíme. Neděkujeme Bohu za dech, nevážíme si dechu, nevnímáme svůj dech bděle. Bereme ho jako samozřejmost, přitom každý nádech a výdech nás oživuje a poskytuje nám možnost být v tomto těle i nadále, žít. Je to propojení duše s tělem. 

A jak to souvisí s covidem? 

Jednu ze zásadních věcí, kterou nám covid přišel připomenout, je, abychom se propojili opět se svým dechem, vážili si ho a děkovali za něj. Proto nás omezil v dýchání, způsobil potíže s dechem a nasadil nám respirátory, abychom si dechu opět vážili. Z bylin doporučuji přírodní antivirotika, výborné jsou esenciální oleje jako tea tree oil, eucalyptus, citrón, grep, nebo yzop. Tinktury Andrejka říkala, ale ještě bych je rozšířil. Přidal bych propolis, lišejník islandský, tužebník, eleuterokok, rozhodně medvědí česnek. Lichořeřišnice, sléz a proskurník hezky opečují naše dýchací cesty. A hodně pít, tekutiny zachraňují a čistí. 

Často zmiňujete tinktury. Jsou lepší, než byliny usušit třeba na čaj? 

Juraj: Tinktury jsou jedna z nejlepších forem, jak léčivost byliny zachovat na dlouhá léta. Sušením ztrácí léčivé účinky, ale tinktury je konzervují a zachovají. Bylinky ale můžeme také sušit, mlít na prášek nebo mrazit. Co se týká vnitřního využití, je důležité je uvědomit si, že každou bylinku, kterou můžeme pít, můžeme i jíst. Utrhnout si ji na louce a sníst ji, může to být cokoliv, sléz, popenec, sedmikráska, fialka, svízel, jitrocel... Cokoliv. Já žvýkám také kopřivu. Bylinky můžeme dávat do pomazánek, dělat si saláty, vařit a jíst v polévce, nebo omáčce. 

Andrea: Bylinky mají velmi široké využití. Mohou léčit tělo po všech stránkách. Kteroukoliv běžnou bylinku můžeme naložit do oleje, nechat louhovat, a pak používat k masáži nebo potírání bolavých míst. Borovici k prohřátí ledvin, tymián k úlevě od kašle, majoránku k vytírání nosu při rýmě, růži k promazávání podbřišku v případě menstruačních bolestí. Ze všech bylinných olejů také můžeme vyrobit mastičky, nebo balzámy na rty. Bylinky v různých kombinacích můžeme naložit do směsi lihu a vody a po dvouměsíční maceraci získáme kvalitní pleťovou vodu. Takto lze využít hlavně voňavé květy a lupeny – šeřík, pivoňku, růži, levanduli. Kteroukoliv sušenou bylinu, kterou doma máme, můžeme rozmixovat na prášek, smíchat s trochou jogurtu, nebo oleje a použít ji jako pleťovou masku.

V létě, když je bylin hodně, můžeme si vyrobit vykuřovací paličky. 

Jak se to dělá? 

Andrea: Nasbíráme kytičku bylinek, v polovině ji prohneme a přírodní nití ji celou spirálovitě provážeme a necháme vysušit. Paličky pak používáme k vykuřování, provonění a dezinfekci prostoru. 

Které tinktury jsou vaše oblíbené? 

Juraj: Mám rád a hodně používám tinktury z tymiánu, echinacey, lékořice, vrby, medvědího česneku, třezalky, yzopu, řepíku, ořešáku, či propolisu. Každá z nich je dobrá na něco jiného, ale zároveň jsou v něčem univerzální a všestranné. Mají protivirové a antibakteriální účinky. Dokážou si poradit s dýchacími i trávícími problémy, a s metabolismem, podporují odolnost organismu a imunitu. Používám je také zevně na štípance, vyrážky, odřeniny. 

Jsou nějaké další formy, jak bylinky užívat? Napadá mě třeba dnes populární rýmovník, který kdekdo pěstuje doma v květináči, a prý se má čichat. 

Andrea: Přiznávám, že i když rýmovník doma máme, využívám ho minimálně. Obecně je ale inhalace bylin v případě rýmy a kašle velmi vhodná. Právě inhalaci léčivých látek využívá aromaterapie. Můžeme použít přímo čichání éterického oleje kápnutého třeba na kapesník, nebo si vyrobit sprej – do trošky lihu v lahvičce s rozprašovačem nakapeme zvolený éterický olej, dolijeme destilovanou vodou. Nebo můžeme použít olejové maceráty z bylin vhodných k léčbě rýmy – majoránkový, tymiánový, dobromyslový a další. Odvar z tužebníku a dobromysli s několika kapkami eukalyptu použitý jako lázeň nohou zase uleví při silné rýmě, ucpaných dutinách či nachlazení. Stejně můžeme z různých bylinek připravit koupel celého těla. Byliny vybíráme podle toho, co nás trápí. Účinek posílíme přidáním pár kapek vhodného éterického oleje, který předtím rozmícháme ve troše jedlého oleje nebo mléka. 

Juraj: Já čichání a šňupání používám rád. Při rýmě, nebo když něco na mně leze, šňupu česnek, chilli, anýz, šalvěj... Byliny musí být samozřejmě pomleté na prášek. Pokud to ale budete zkoušet, buďte opatrní. Stačí vám malé brčko a malé množství prášku, abyste si nezapráskali dutiny a dýchací cesty. U chilli používám tu nejsilnější carolinu reaper… 

To šňupete?! 

Tu ne, chtěl jsem doříct, že s ní jenom ve skleničce zatřesu, otevřu víko a čichnu si toho prachu. Řeknu vám, je to síla. Řekl bych, že patogeny nemají šanci. 

Jak často můžeme bylinky skladovat? 

Juraj: Byliny sbíráme každý rok čerstvé, pokud máme tu možnost. Jinak ty dvě sezony ujdou, ale pak to chce nový materiál. Jde o to, že účinné látky z nich postupně vyprchají. Týká se to vitamínů, tříslovin, pryskyřic, taninů, flavonoidů a všech důležitých látek. Bohužel, mnohé firmy, kterým jde hlavně o zisk, toto nerespektují. Dávají na trh byliny, které jim klidně rok dva stály ve skladech. Takže když se dostanou k lidem, mnohdy už mohou mít minimální léčivé účinky. 

Co jste díky bylinkám a dalším rostlinám za roky jejich užívání zjistili? 

Juraj: Máme si jich vážit, protože byliny jsou naše sestřičky. Jsou ochotné se obětovat pro člověka a pro jeho zdraví. Už samotný sběr je meditace – komunikace a naslouchání, dýchání společně s bylinami a se stromy. Není dobré byliny trhat ve spěchu a bezmyšlenkovitě. Dělejte to s bdělou myslí, s laskavým srdcem a s vděčností. Ony pak léčí ještě víc a rády.

Související

OTUŽOVÁNÍ PO ČESKU 4: Hlavu nelze otužit, takže modrám

Pře-pře-přehnal jsem to. Brrr, půl hodiny ve Vltavě. Útočím pak slovně na “homeopatická kamna”, že netopí. Ale křivdím jim. V půlce listopadu píšu čtvrtý díl reportážního seriálu Otužování po česku. Při-přidáte se ještě? Při-přituhuje.


OTUŽOVÁNÍ PO ČESKU 3: Studí to, studí! Zvládám ale 600 temp

Je tu lékařský verdikt k mému otužování, ale i říjnové přeplavání kanálu La Manche (ehm, ne moje). Koncem října píšu třetí díl reportážního seriálu Otužování po česku. Přidáte se ještě?


5 inspirativních bylinkových tipů

O své zkušenosti na využití bylinek a jejich ozdravného potenciálu se dělí Andrea a Juraj Dovalovi, inspirativní manželé a rodiče čtyř dětí. Andrea je učitelka a redaktorka, Juraj je husitský biskup brněnské diecéze.


Bylinkaření skrze historii a tradice

Bylinkaření jako metoda? Netradičně v této sekci přinášíme informace formou rozhovoru. Od extraktů zpět k celku, co je pro nás nejlepší, a hlavně pozor na otravu! Bylinkami provázejí Andrea a Juraj Dovalovi. Andrea je učitelka a redaktorka, Juraj je husitský biskup.


Andrea a Juraj Jordán Dovalovi

Juraj Jordán Dovala Kněz, bylinkář, ale i hudebník. Biskup Církve československé husitské v Brně, který je zároveň farářem v Hodoníně. Věnuje se meditaci a duchovní cestě skoro třicet let. Zajímají ho byliny a alternativní cesta života jako součást jeho duše. Podle svých slov má v srdci navíc...