Foto: Archiv Kateřiny Macháčové

Mladí lidé mají často horší kondici než senioři. Cvičení je nutnost, říká odbornice

Kateřina se pohybem a jeho vlivy na náš organismus zabývá bezmála 20 let. A protože z jejího pohledu nestačí jen teoreticky mluvit a psát o tom, jak je důležité se hýbat, vyvinula svůj vlastní nástroj na jednoduchou a efektivní údržbu těla.

Zveřejněno: 26.10.21

„Jde o ucelený koncept cvičení s názvem Permanento, který začal vznikat jako cvičení pro seniory, ale brzy se rozšířil a stále rozšiřuje mezi mladší věkové kategorie, děti nevyjímaje. Už i tato skupina totiž často trpí dysbalancemi a ochablým svalstvem, což je velmi alarmující nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost,“ upozorňuje odbornice na pohyb. 

„U jakéhokoliv cvičení považuji za nejzásadnější naučit se vnímat vlastní tělo a opravdu mu naslouchat. Naše tělo je velice chytré a spolehlivě nás informuje o všem, co mu dělá nebo naopak nedělá dobře. A zdaleka nejde jen o informace na fyzické úrovni, ale i na té duševní. Tělo i duše jsou neodlučitelně propojeny, a pokud jsme napojeni na vlastní tělo, tak se skrze něj můžeme naučit rozpoznávat i signály duše. Permanento může navíc velmi významně podpořit osobní rozvoj, protože se pohyby vracíme do doby, kdy ještě nebylo ego. V podstatě se vracíme k sobě samým. Každému toto cvičení přinese něco jiného, ale každému přesně to, co právě potřebuje. Může to být opravdu velmi zajímavý proces.“ 

Jaké benefity přesně Permanento přináší? 

Tento způsob cvičení vychází z principů vývojové kineziologie. Vybranými pohyby z prvního roku života aktivujeme původní motorické vzorce, které stojí za tím dokonalým fungováním našeho těla i duše. Dochází tedy k přirozené obnově původního, tedy optimálního, nastavení organismu jako celku. Jinými slovy jen umožníme vlastnímu tělu se opravit. Úplně přirozeně, efektivně, svým tempem a hlavně bez vedlejších účinků. 

Jak náročné je se toto cvičení naučit? 

Základ si klienti osvojí na tříhodinovém workshopu, kde se nejen naučí pět základních pohybů, ale hlavně pochopí, proč jsou tak důležité, jak fungují a také jak je modifikovat s ohledem na vlastní potřeby a kondici. A pak už záleží na každém, jestli bude cvičit doma samostatně nebo s aplikací a jestli bude domácí cvičení kombinovat se skupinovými lekcemi.  

A jak často se mu člověk musí věnovat? 

Nejdůležitější je ona permanentnost. Tedy každý den, ale úplně stačí trochu. Pak to nejen funguje nejlépe, ale zároveň je tento přístup i dlouhodobě udržitelný. Je třeba si uvědomit, že každý den naše tělo poměrně extrémně zatěžujeme častým sezení, nedostatečným pohybem nebo naopak příliš intenzivním pohybem, stresem, nevhodnou stravou či nedostatkem spánku a většinou mu moc nepomáháme, aby takovou zátěž vůbec mohlo zvládnout a být nám oporou a ne přítěží. Tak nějak očekáváme, že to vydrží a ono také dost dlouho drží, ale ne věčně. Permanento tedy vnímám jako takovou hygienu pro tělo, podobně jako si čistíme zuby, aby se nekazily a my měli krásný úsměv, věku a sladkostem navzdory. 


Ukázky Cvičení Permanento

 

Jak důležité je praktikovat právě tuto formu pohybu a vracet tělo do původního stavu? Nestačí třeba jen pravidelné procházky? 

Procházky jsou výborné, ale bohužel nestačí. Chůze sama o sobě neopraví svalové dysbalance, které vznikají jako důsledek současného způsobu života. Častým problémem je například nezpevněný střed našeho těla, kde začíná úplně každý pohyb. Když potom takto oslabené tělo začneme zatěžovat nějakým sportem nebo přibývajícími roky, je to jako kdybychom chtěli stavět dům na nekvalitních základech. Dřív nebo později nám náš domeček spadne. Stavět na pevných základech potřebujeme úplně všichni, protože nejde jen o sport nebo náročnou práci, ale i třeba o soběstačnost a kvalitu života ve vyšším věku. 

Problém je, že nyní ještě nevidíme, jak budou vypadat ve stáří lidé, kteří se hýbou tak málo, jako právě naše generace. Současná generace šedesátníků, sedmdesátníků se přece jen hýbala ještě mnohem víc než my…. 

Teď přesně narážíte na to, s čím se setkávám na workshopech. Není výjimkou, že se na jedné akci sejdou tři generace. Bohužel platí, že čím je člověk mladší, tím je na tom hůř. Vysvětlením je množství právě toho přirozeného a každodenního pohybu, který jste zmínila a který se postupně z našich životů vytrácí. Současní senioři žili svůj produktivní život mnohem aktivněji než my a my zase prožili aktivnější dětství než současné děti. Takže dnešní senioři jsou opravdu i proti čtyřicátníkům zdatní jedinci a o současných dětech, upoutaných k obrazovkám monitorů, se mi ani nechce mluvit. Mám ale v hlavě projekt do škol. Čím dříve totiž člověk pochopí a vezme za své, že je v dnešní době nutné pečovat o tělo, tím lépe. 

V mém okolí trpí hodně lidí únavou. Může to souviset právě i s ochablým tělem? 

Ano, částečně určitě. Naše tělo musí kompenzovat jakoukoliv dysbalanci, tedy odchylku od optimálního držení a fungování. A na to musí vynakládat nějakou energii. Každý si to může sám vyzkoušet třeba hned. Když se postavíte a předsunete hlavu dopředu, ucítíte nějakou změnu v úsilí. Některé vaše svaly se musí zaktivovat, abyste nepřepadli. Teď to vnímáte, ale v životě taková změna nastává plíživě, takže si ani neuvědomujeme, že nastala a že vynakládáme nějakou energii navíc. A to je přesně ta energie, kterou bychom mohli využít mnohem lépe. Klidně na řešení věcí, které s pohybem zdánlivě nesouvisí, ale mohou být dalším významným zdrojem únavy. V tomto případě té psychické. Navíc pokud se nehýbeme, tak neproudí krev, což je dalším faktorem, protože nedochází k dostatečné distribuci kyslíku a živin. Tím trpní všechny orgány včetně mozku, klouby a vlastně úplně každá buňka našeho těla. Vlastně když se nehýbeme, tak v našem těle neproudí pořádně nic, ani energie a vzniká tak začarovaný kruh, ze kterého není lehké vystoupit. Ale není to nemožné. 

V čem pomohlo Permanento vám? 

Někdy mám dojem, že jsem toto cvičení vytvořila pro sebe. Určitě mi před šesti lety pomohlo najít cestu k sobě. Startem byla prodělaná rakovina a mé pátrání po příčině. Pak mě provázelo velmi zásadními změnami v mém osobním životě a nakonec doslova zachránilo život při pádu na kole. Díky pevným svalům kole krku jsem přežila zlomený vaz. Kdyby se mi hlava jen trochu zvrtla, tak už tento rozhovor neprobíhá. Pak mi pomohlo s rehabilitací a návratem do aktivního života. No a v současné době podporuje můj celkem náročný program. Vím, že se na své tělo mohu plně spolehnout a příležitostně ho zatížit i extrémnějšími výkony. Užívám si sporty, které mám ráda, i když už zdaleka nemám tolik času na trénink. Ale hlavně mám energii na život, na sebe i na všechny své děti. Je to radost. 

Co plánujete teď? 

V lednu by měl být spuštěn nový online program na jednadvacet dní, protože právě jednadvacetkrát potřebujeme něco udělat, aby se z dané činnosti stal zvyk. Na to se opravdu těším, protože to nebude jen o cvičení, ale vlastně tak trochu o přístupu k životu. O nalezení ztracené zodpovědností za sebe. O nalezení sebe. Cílem je, aby člověk zjistil a na vlastní tělo zažil, jak málo může stačit k tomu, aby se cítil o mnoho lépe a aby pak už nechtěl přestat cvičit. Protože 10 minut denně může najít opravdu každý a změny se pak promítnou do úplně všech oblastí života!

Související

Voda s citronem – kudy teče, tudy léčí

Mnoho zdrojů tvrdí, že pití vody s citronem má neoddiskutovatelné pozitivní účinky na zdraví i na snižování tělesné hmotnosti. Ale co na to výzkum?


Otužování po česku 5: Under(water)ground

Nejstudenější Vltava, ze které mi čouhá jen hlava v plavecké čepičce, má 4,4 stupně. Pod nohama v žabkách mi křupou zamrzlé kaluže, jednou šlapu bosý sněhem. Toto je pátý, předposlední díl reportážního seriálu Otužování po česku.


7 vážně divných způsobů, jak zůstat zdravý

Všichni už jsme slyšeli o antioxidantech a ti skalní s posvátnou úctou sledují, každodenní příjem vitamínu C. Ale je to opravdu to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, pokud se nechceme uprostřed noci budit v propoceném pyžamu a knedlíkem v krku? Přinášíme vám několik vážně divných, leč účinných...


OTUŽOVÁNÍ PO ČESKU 4: Hlavu nelze otužit, takže modrám

Pře-pře-přehnal jsem to. Brrr, půl hodiny ve Vltavě. Útočím pak slovně na “homeopatická kamna”, že netopí. Ale křivdím jim. V půlce listopadu píšu čtvrtý díl reportážního seriálu Otužování po česku. Při-přidáte se ještě? Při-přituhuje.


OTUŽOVÁNÍ PO ČESKU 3: Studí to, studí! Zvládám ale 600 temp

Je tu lékařský verdikt k mému otužování, ale i říjnové přeplavání kanálu La Manche (ehm, ne moje). Koncem října píšu třetí díl reportážního seriálu Otužování po česku. Přidáte se ještě?