Foto: Autor Jan Jirkovský

Mezi otužilcem a otužilým je rozdíl

Češi patří k průkopníkům zimního plavání a otužování. “Posilujeme tak imunitu, ale zvyšujeme i psychickou odolnost – schopnost snášet nepohodu a stresové situace,” říká Tomáš Prokop, předseda I. plaveckého klubu otužilců Praha. Sám se otužuje právě čtvrt století, od roku 1996.

Zveřejněno: 22.10.21

Jak vzpomínáte na své začátky s ledovou vodou?

Nejsou spojeny s negativními pocity, bylo to spíše vzrušující. Před 25 lety nebylo otužování trendem, jakým je dnes, navíc internet byl ve svých začátcích, takže jsem neměl k dispozici žádné pořádné zdroje informací. Nikdo v mém okolí se otužování nevěnoval, tak mi to přišlo docela dobrodružné.

Byl jste tehdy za exota, když jste v zimě lezl venku do vody?

Tehdy určitě. Dodneška ještě část lidí považuje otužilce jednak za blázny, a také, úplně nesmyslně, za staré a tlusté lidi. Tento stereotyp přetrvává, přestože máme ve svých řadách i skvělé plavce. Třeba Lenka Štěrbová a Rosťa Vítek, tedy naši olympionici v dálkovém plavání, jsou přímo členové našeho klubu a ve svých disciplínách patří k absolutní špičce.

Existují dokonce závody v zimním plavání, a Nikola Kopecká, která tady s námi sedí, je prý…

...je mistryní světa v zimním plavání. V našem oddíle ale máme mistrů světa a dalších medailistů ze světového šampionátu řadu. Obecně mohu říct, že náš klub stojí na dvou nohách. Jedna je kondiční otužování a druhá je sportovní zimní plavání. Většina členů je v té části kondičního otužování a jen občas se zúčastní nějaké organizované akce. Třeba memoriálu Alfreda Nikodéma, což je známá pražská otužilecká akce, kdy se plavci ponoří v prosinci do Vltavy u Národního divadla. I tato akce je vlastně součástí Českého poháru v zimním plavání, který má každý rok 25 až 28 soutěží, a náš klub pořádá tři z nich. Ti naši „kondiční“ členové si jen tak celoročně plavou u nás při trénincích v Praze – Braníku a občas si zaplavou nesoutěžně nějakou stovku nebo dvěstěpadesátku, třeba právě při tom Nikodémově memoriálu.

A jak je to se závodníky?

Sportovní zimní plavci se v poslední době často rekrutují z bývalých bazénových plavců nebo dálkových plavců. Prostě to zkusí a zjistí, že ve studené vodě vydrží. Část z nich je vyloženě taková, že studenou vodu jenom snesou. Nejsou to praví otužilci a mají to jako sport, baví je závodit a mít výsledky. Většina z nich ale otužilci jsou.

Kdo je tedy otužilec? Asi to není ten, kdo se párkrát v týdnu vysprchuje studenou vodou…

Z mého pohledu je otužilec ten, kdo chodí plavat do venkovní ledové vody celou zimu – ať už chodí organizovaně v rámci nějakého klubu nebo samostatně. Kdo se doma sprchuje studenou vodou, tak tomu bych neřekl otužilec, ale že je otužilý. To určitě jste, když si každý den dáte ledovou sprchu. Ostatně pro mnoho lidí je studená sprcha nepříjemnější forma otužování, než vlézt do řeky někdy v prosinci. Je to větší nekomfort – překonat se.

A podzim je ideální čas kdy začít s otužováním?

Mluvíme spolu na konci září, to je úplně ideální čas, kdy začít. Dneska jsme měli teplotu vody ve Vltavě 15,5 stupně, do toho už není příjemné vstoupit. To je tak většinou, pokud má pod 20 stupňů. Teď má řeka teplotu, do které vleze každý, kdo se k tomu odhodlá. Přitom to není zdravotně rizikové, že byste nejprve musel jít k doktorovi, aby prověřil váš zdravotní stav.

Takže pokud člověk ví, že není kardiak…

Pokud člověk nepřestane s otužováním v říjnu a s plaváním pokračuje, pak už je přece jen žádoucí objednat se na prohlídku ke sportovnímu lékaři. Udělá vám testy včetně zátěžového EKG. Každopádně jestli chcete chodit plavat, tak ta každodenní studená sprcha je k tomu úplný základ. Nedělají to bohužel všichni, někteří lidé chodí jenom plavat, a pak se ochuzují o část toho, co vám otužování umí dát.

A to je co?

Takové to každodenní překonávání se a tím i posilování psychické odolnosti.

Asi ne jen psychické, ne?

Ta sprcha stačí na to, aby vám posilovala psychiku. Ale je pravda, že zároveň posiluje imunitu. Každý, kdo se sprchuje, tak po čtyřech až šesti týdnech cítí nějaký zdravotní přínos. Do té doby ho třeba častěji škrábalo v krku nebo míval nějakou rýmičku...

Jaký je v otužování rozdíl mezi lekcemi populárního Vim Hofa a tradičními českými kluby otužilců?

Největší rozdíl je v tom, že u nás nenajdete komerční prvek lekcí. Každý vám tady rád poradí zadarmo a členství v každém klubu je za pár korun. Jsou to rady ze zkušeností a od srdce, a ne kvůli tomu, že vám někdo za víkend naúčtuje třeba čtyři tisíce, kdy vám říká, že se prvně musíme nějak rozdýchat, a pak že musíme ve vodě nějak dýchat.

Co byste tedy k dechu při otužování poradil vy?

Až půjdete do vody za měsíc, za dva, tak je potřeba počítat s tím, že vás ledová voda sevře. Objeví se tak zvaný Diving Reflex, pocit, že nemůžete dýchat. V tu chvíli je hlavně důležité vědět, že se to bude dít, že se máte dobře nadechnout. Je prostě potřeba se neleknout a vydržet deset, patnáct vteřin, nejpozději do půl minuty to přejde. Tělo si na to zvykne. V času kolem jedné minuty pak máte pocit, že ve vodě už můžete zůstat, jak dlouho chcete.

Četl jsem, že by to ale neměly být víc než dvě minuty. Jak je to?

Třicet vteřin až minuta je takové minimum, které by tam člověk měl zůstat, aby překonal první pocit toho, že to nedá. Kdyby vylezl dřív, než se aklimatizuje, tak si neudělá dobrou zkušenost. Ta minuta je základ a pro začátek je ideální, protože to časově nepřešvihnete. Když čas ve vodě prodloužíte na dvě minuty, a voda má nějakých osm nebo deset stupňů, tak se ještě nic neděje. Nebudete druhý den marodit.

Má se potápět i hlava?

Hlavu ve skutečně ledové vodě nepotápíme, je to jediná část těla, kterou neotužíme. Pokud ji potápíme, tak máme alespoň silikonovou nebo lépe neoprenovou čepičku.

Viděl jsem tu i otužilce ve vysokém seniorském věku. Jaký je naopak nejnižší ideální věk pro začátek?

Horní věk není limitovaný vůbec ničím. Jediné, co je důležité, aby měl člověk zdravé srdíčko. S otužováním se dá začít už u miminka po šestinedělí, kdy ho můžeme potírat vlažnou žínkou. Ve chvíli, kdy pak dítě začne komunikovat, a dává nějakou zpětnou vazbu, tak je dobré přidat vlažnou sprchu formou hry. V zimě teče ze sprchy zhruba desetistupňová voda, když to nepřeženete, tak dítěti nic nehrozí.

A myslíte nějakou konkrétní hru?

S našima holkama jsme doma hráli hru, při které volaly “ajajaj”, a děsně je to bavilo. Věděly, že když budou dokola říkat “Ajajaj ajajaj”, tak sprchujeme. A jakmile to přestaly říkat, tak jsme vždy přestali. Tím si tak samy říkaly, kolik toho chtěly. Za chvíli pak třeba začaly zase znova – “ajajaj”. Zároveň můžete dát dítěti pozitivní zpětnou vazbu, že něco takového dokáže. Navíc pak má dítě mnohem nižší školkovou nemocnost.

Máte ještě nějaký tip?

Samozřejmě je dobré děti oblékat o vrstvu méně, než je v dnešní době běžné, což ostatně platí i pro dospělou populaci, která často chodí přeoblečená zrovna o tu vrstvu víc. Platí také, že doma zbytečně nepřetápíme. Tohle všechno vám pak pomáhá také v létě. Když přijdete ze silného sluníčka někam do těžce klimatizované místnosti, tak tělo je zvyklé na takové teplotní nárazy, takže vás to neofoukne. Nenastydnete, když půjdete někde chvíli v chladnu bosí. Lidské tělo opravdu umí být odolné a leccos zvládne.

Související

OTUŽOVÁNÍ PO ČESKU 4: Hlavu nelze otužit, takže modrám

Pře-pře-přehnal jsem to. Brrr, půl hodiny ve Vltavě. Útočím pak slovně na “homeopatická kamna”, že netopí. Ale křivdím jim. V půlce listopadu píšu čtvrtý díl reportážního seriálu Otužování po česku. Při-přidáte se ještě? Při-přituhuje.


OTUŽOVÁNÍ PO ČESKU 3: Studí to, studí! Zvládám ale 600 temp

Je tu lékařský verdikt k mému otužování, ale i říjnové přeplavání kanálu La Manche (ehm, ne moje). Koncem října píšu třetí díl reportážního seriálu Otužování po česku. Přidáte se ještě?


Seriál otužování po česku: 2. Nejseš Wim Hof, plav!

Brrr. Jsem v tom po uši. V ledové Vltavě. Podle jiných je voda jako kafe. V první půlce října píšu druhý díl reportážního seriálu Otužování po česku. Přidejte se.


Začínáme se otužovat. Minutu, dvě

Chcete vlézt do vody v řece nebo v rybníce během zimního období? “Buďte v ní nejméně na minutu, ale maximálně na dvě minuty,” říká Tomáš Prokop, předseda I. plaveckého klubu otužilců Praha. Ideálně si však předem zvykejte ledovou sprchou.


Otužování = silnější psychika i imunita

“Tradiční otužování má u nás skoro stoletou tradici,” říká Tomáš Prokop, předseda I. plaveckého klubu otužilců Praha, který spadá pod Český svaz plaveckých sportů. Rozmach nastal, když slavný otužilec František Venclovský přeplaval kanál La Manche, letos je to 50 let.