Foto: Archiv Margit Slimákové

Margit Slimáková: Během hubnutí je zásadní vnímat své tělo

Známá expertka na zdravý životní styl a výživu nám prozradila, proč je lepší si během hubnutí dopřávat než se omezovat, co si myslí o přerušovaných půstech a léčbě stravou a jak podle ní se stravou souvisí současná pandemie.

Zveřejněno: 13.09.21

Vystupujete proti razantním dietám. Co se během nich s tělem děje? 

Naše tělo je velmi moudré. Pokud tedy začneme zásadně snižovat energetický příjem, zhruba od třetího dne začne snižovat i energetický výdej, aby se ten rozdíl vyrovnal. Tělo chápe, že pokud bude více spalovat než přijímat, postupně ho to zlikviduje. Během přísné diety se tedy začíná bránit. A brání se tím, že nejdříve omezuje věci, které se zdají být méně důležité. Hubnoucí člověk tedy bude nepřirozeně zimomřivý, unavenější a bude mít méně energie.   

Následky přísných diet ostatně zdokumentovala už sedmdesát let stará studie Minessota starvation experiment od Ancela Keyse, který nasadil mladým, zdravým mužům velmi přísnou redukční dietu. Po čase se u nich začaly vyskytovat nejen běžné potíže dietujících jako je únavnost, ale přidaly se i další věci jako deprese, vypadávání vlasů, ztráta svaloviny, také snížení srdečního tepu, srdečního objemu a právě i snížení výdeje energie.  

I když tedy tyto diety krátkodobě fungují, dlouhodobě vhodné nejsou… 

Ono spousta zastánců diet propaguje něco, co je dlouhodobě neudržitelné, nezdravé a neprospěšné. Navíc k tomu musíme přidat i to, že taková omezující dieta je často i nechutná, takže člověk se o to víc těší, až skončí. A potom důsledky většinou bývají i s úroky. Zpravidla po dietě člověk přibere ještě o něco víc, protože tělo má stále snížený výdej energie. To je ostatně už dobře známý jojo efekt.  

Co tedy svým klientům, kteří chtějí zhubnout, radíte? 

Vždycky považuji za zásadní, aby se klient neomezoval, právě naopak – aby si dopřával skutečné jídlo. Skutečné jídlo totiž dodává potřebné živiny a zasytí, tedy nemáme hned po něm potřebu dojídat se nezdravostmi. Konkrétní složení stravy pak přizpůsobujeme jeho individuálním potřebám, například tomu, kde nakupuje, kdy se budí, kdy mívá největší hlad… Je každopádně důležité, aby jídlo člověku chutnalo a prospívalo, protože jedině tak u něj vydrží. Hubnutí jde v tomto případě pochopitelně pomaleji, ale za mě je to jediná dlouhodobě udržitelná možnost.  

Říká se, že problémem je často už jen fakt, že vůbec chceme zhubnout, protože tím vycházíme z nějaké nelásky k sobě samému… 

Přesně tak, ideálně není cílem zhubnout, ale co nejlépe se o sebe starat. My své tělo nemusíme neustále kontrolovat, vážit nebo sledovat v nějaké aplikaci. Naopak myslím, že tyto věci nás odvádí od schopnosti sebe sama vnímat, která je tím zásadním. Tělo a jeho potřeby se během života mohou měnit, a pokud je začneme slyšet a respektovat, stáváme se naprosto nezávislými na dietním průmyslu, protože přebíráme zodpovědnost nejen za svou váhu, ale za své zdraví celkově. A když jsme zdraví, pěkná postava většinou přichází automaticky.  

Co doporučujete lidem, kteří naopak chtějí přibrat a nemohou, protože nemají během dne tolik hlad? 

Toto je zpravidla geneticky dané a není tedy možné s tím tolik hýbat. Každopádně i zde je důležité jíst skutečné jídlo a možná se zaměřit na výživnější potraviny, například do salátu přidat víc ořechů a avokáda než zeleniny. Dále je vhodný cílený pohyb, aby byl člověk pevný a zdravý spíš než přibíral tuky. No a potom existuje malé procento lidí, u kterých je hubenost způsobená nemocí. Takové případy je třeba konzultovat s lékařem.

Jaký je váš názor na přerušované půsty?  

Za mě je přerušovaný půst především terapeutický způsob, který se dnes poměrně dost doporučuje právě při léčbě obezity, cukrovky druhého typu či třeba metabolického syndromu. U lidí, kteří tyto problémy řeší, tedy stojí za to půst vyzkoušet. Každopádně stále platí, že pokud jím skutečné jídlo a poslouchám své tělo, nepotřebuji mnoho teorií o tom, kolikrát denně mám jíst a kdy. Rovnou říkám, že žádný správný stravovací způsob, ani co se týká frekvence jídla, neexistuje. I lidé, kteří jedí pětkrát denně, mohou být štíhlí a zdraví, protože třeba nemají v rodině genetické dispozice k nemocem, které právě souvisí s častým jedením, a navíc jí skutečně kvalitně.  

Zmínila jste terapeutický způsob stravování. Souhlasíte tedy s tím, že příznaky některých, třeba i „neléčitelných“, nemocí lze pomocí stravy zvrátit?  

Určitě mnoho nemocí se stravou zásadně souvisí. Jistě to víme u chronických potíží jako je obezita, cukrovka, metabolický syndrom, nádorová onemocnění. V těchto případech by podle odhadů Světové zdravotnické organizace zdravá strava spolu se životním stylem mohla zabránit vzniku většiny z těchto nemocí. U cukrovky 2. typu je to až 90 %, u nemocí srdce a cév možná 80 %, takže to má obrovský vliv. Pochopitelně, nikdy nemůžeme jednoznačně říct, že pacienta vyléčí jen strava. Každopádně jsou zaznamenány tisíce případů lidí, kteří cukrovku druhého typu zvrátili právě jen změnou stravy bez léků, takže možné to určitě je a minimálně za zkoušku nic nedáme. A zdravá strava může prospět i u autoimunitních onemocnění, i přestože tyto zcela vyléčit nikdo neumí. Doporučuji vyzkoušet alespoň na pár měsíců třeba i nějakou zásadnější terapeutickou stravu a poté ve spolupráci s lékaři vyhodnotit, zda opravdu funguje. Pokud fungovat bude, člověk v ní bude jistě velmi rád pokračovat.  

Ostatně já sama jsem v šoku z toho, jak velkou souvislost s výživou má současná koronavirová “pandemie”. Už poměrně od začátku, tedy od března roku 2020 víme, že tento virus je zásadně ohrožující pro lidi metabolicky nezdravé. I když riziko pochopitelně stoupá i s věkem, úplně zásadní složku ohrožené skupiny tvoří pacienti s nemocemi jako je vysoký krevní tlak, obezita či cukrovka, což jsou potíže, které už umíme řešit. Parametry těchto onemocnění jako například výška krevního tlaku, glykémie, BMI nebo faktory zánětu lze pomocí zdravého životního stylu a stravy zlepšovat v řádu týdnů. Kdybychom šli cestou podpory zdraví namísto soustředění se jen na pohyb a pohodu omezující restrikce, jako národ bychom mohli být dnes ve zcela jiné kondici. Neříkám, že bychom byli zdraví všichni, ale určitě by pro nás infekce představovala mnohem nižší riziko.  

Když už je tolik důkazů o významu stravy, proč ji moderní medicína stále nedostatečně zohledňuje? 

Ona už ji zohledňuje a studuje, ale není to tak jednoduché. Moderní medicína je takzvaně evidence based, tedy potřebuje ověření. Když naturopaté něco doporučují svému klientovi a jemu to zafunguje, říká se tomu anekdotální evidence. Z té ale není možné dělat žádné závěry. My potřebujeme studie na tisících lidech, což je u výživy extrémně náročné.  

Zásadní problém je také v systému. V mnoha zemích včetně té naší je to totiž nastaveno tak, že lékař nemá prostor debatovat s člověkem o výživě. I když by výživa měla být alespoň podle mého názoru spíš naší zodpovědností, tak lékař by pacienta neměl od dnes už běžných terapeutických diet odrazovat. Spíš by jej měl podpořit v tom, že bude hlídat lékařské parametry a kdyby se něco zhoršovalo, tak zasáhnout. 

Proč je tak náročné provádět studie o výživě? 

Můžu vám to vysvětlit na příkladu alkoholu. Říká se, že alkohol zlepšuje zdraví srdce a cév, a proto se doporučuje. Ale tato tvrzení v podstatě nevychází z příliš kvalitních studií. Totiž člověk, který střídmě pije alkohol, tedy tak, jak má být prospěšné, jej většinou pije v nějaké společnosti s dobrou náladou, což samo o sobě zdraví srdce zlepšuje. A my ty lidi nemůžeme vzít na rok do laboratoře, a tam je nechat si tu decku po večeři vypít izolovaně, abychom oddělili vliv společnosti, dobré nálady a alkoholu… Roky se také říkalo, že vegetariáni mají nižší výskyt některých nemocí. Ale i zde jsou i další zásadní vlivy. Tito lidé nejenže nejedí maso, ale také třeba konzumují více zeleniny, mnozí z nich meditují, sportují a nekouří. Takže jsou zdravější, protože nejí maso, nebo protože sportují či nekouří? Oddělit všechny tyto faktory je extrémně náročné.  

Když už jste zmínila koronavirus, jaký je váš názor na očkování? 

Určitě nejsem proti očkování. Nicméně každý lékařský zákrok, ať už jde o lék či třeba očkování, má nejen své přínosy, ale i rizika. Jsem tedy určitě zastánkyní jejich individuálního vyhodnocování a nemám ráda plošná a restriktivní nařízení, která zasahují do našeho těla a zdraví. V tomto směru by měl mít určitě vždy poslední slovo daný jedinec.  

O očkování proti koronaviru  stále víme poměrně málo. Nevíme, jak dlouho bude imunita trvat, jak bude očkování reagovat na další mutanty viru, jak často budeme muset přeočkovávat, jaká rizika může opakované očkování přinášet ani kolik nás to bude všechny stát a zda je to tedy opravdu nejlepší varianta pro úplně každého. Nevadí mi tedy očkování, ale vadí mi vynucování, manipulace, lži. Věřím, že kdyby zde byl menší nátlak a větší prostor pro diskuzi, kdyby vláda předkládala odpovědi na otázky, které si mnoho lidí klade, veřejnost by byla vakcínám mnohem přístupnější. 

Náš magazín je zaměřen na posilování odolnosti. Jak v dnešní době posilujete svou psychickou odolnost? 

Chodím ven na procházky, jím skutečné jídlo a snažím se na vše pohlížet s nadhledem. Podle mě nyní žijeme v určitém typu totality, takže to beru trochu jako takovou hru jak přežít navzdory státu, který mě jen omezuje. Samozřejmě chápu, že bychom měli chránit i zdraví ostatních, ale to lze dělat jen určitou dobu. Člověk se musí vždy na prvním místě starat o své zdraví a ne si na úkor jiného škodit. Nedávná rétorika v médiích často zdravým lidem vnucovala pocit viny, že jsou sobci, když chtějí normálně žít a těm ostatním zase myšlenku, že zodpovědný za jejich zdraví je někdo jiný. To ale samozřejmě není pravda, každý je zodpovědný za své zdraví sám. Navíc to člověku dává pocit bezmoci a staví to lidi proti sobě. Myslím, že o pandemii je potřeba mluvit v klidu, s nadhledem a v souvislostech. A o to se také snažím. 

Související

Začínáme se otužovat. Minutu, dvě

Chcete vlézt do vody v řece nebo v rybníce během zimního období? “Buďte v ní nejméně na minutu, ale maximálně na dvě minuty,” říká Tomáš Prokop, předseda I. plaveckého klubu otužilců Praha. Ideálně si však předem zvykejte ledovou sprchou.


MUDr. Pavla Rozínková

Vystudovala 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Ihned po dokončení studií nastoupila do Institutu pro celostní medicínu a poté si otevřela vlastní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci (Cherubín).


2 terapeutické diety, které vám pomohou zlepšit fyzické i duševní zdraví

GAPS nebo LCHF – za těmito zkratkami, které nejsou známé každému z nás, se skrývají názvy speciálně sestavených diet.


Margit Slimáková

Specializuje se na odbornou osvětu v oblasti zdravotní prevence a výživy.


Nemoc vždy vzniká na úrovni psychiky. Příčinu je třeba hledat tam, říká psychosomatička

Simona Frydrychová, dnes odbornice na psychosomatiku podle Dr. Dahlkeho, se začala o osobní rozvoj zajímat před více než deseti lety. Její duševní transformaci odstartovala, jak už to ostatně bývá, velká osobní krize.