Foto: Shutterstock

Imunitní systém může spoluvytvářet naši osobnost

Podle posledních výzkumů může mít imunitní odpověď organismu člověka přímou spojitost s některými aspekty jeho osobnosti.

Zveřejněno: 06.01.22

Studie zveřejněná v červenci v magazínu Nature uvádí, že ve výzkumu bylo úspěšně dosaženo ovlivnění sociálního chování myší pomocí regulace imunitních funkcí jejich mozku. K určení, do jaké míry takový zásah do organismu ovlivní sociální chování myší, bylo porovnáváno jejich běžné chování s chováním při regulované imunitní odpovědi. “Myši se normálně projevují jako velmi sociální tvorové, jejich zvídavost však výrazně klesla poté, co byla geneticky blokována produkce interferonu gama (IFN-y) – cytokine, jehož úkolem je bojovat s patogeny. Myši bez iFN-y trávily výrazně méně času interakcí s jinými jedinci, po obnovení jeho produkce se jejich chování opět upravilo”, říká spoluautor výzkumu Jonathan Kipnis.

Spojnice mezi nervovým a imunitním systémem

Význam tohoto zjištění je ještě větší ve světle faktu, že věda až do zveřejnění této studie nepředpokládala, že imunitní systém ovlivňuje mozek. Učebnice anatomie uvádí, že mozkem savců není součástí lymfatického systému, tedy hlavní zbraní těla v boji proti infekcím. K objevu, označovanému mnoha odborníky za průlomový, došlo v roce 2015 paradoxně během dvou studií v USA a Švédsku, přičemž v každé byla použita jiná metoda.

Imunitní reakce organismu může tedy mít na mozek zcela zásadní vliv. Věda spojitost mezi imunitou a chováním již delší dobu předpokládala – psycholog a geriatr William Matteson říká, že roztroušená skleróza je často mylně označována za psychické onemocnění v důsledku změn osobnosti pacienta, které průběh nemoci provází. Diagnózy autismu, Alzheimerovy choroby nebo schizofrenie mají významnou behaviorální složku a zároveň je provází imunitní dysfunkce, stejně jako u pacientů, trpících úzkostmi nebo depresí. Při hledání léčebných postupů je fakt, že změny imunitního systému nejsou symptomem, ale příčinou onemocnění, zcela zásadní.

Umožňuje-li imunitní aktivita normální sociální chování, pak to zásadně ovlivňuje výzkum nemocí. Sociálně žijící živočichové totiž nemohou jako druh přežít, pokud je jejich přirozené, sociální chování příčinou šíření nemocí. IPN-y možná člověka chrání před patogeny během sociální interakce, což by znamenalo, že imunitní systém do určité ovlivňuje chování člověka. A nefunkční imunitní systém tedy možná narušuje takovou mozkovou aktivitu, která stojí za zdravým sociálním chováním.

Jonathan Kipnis si však uchovává rezervovaný postoj: “Zatím jde o pouhou spekulaci, ačkoliv už víme, že přímá manipulace s imunitním systémem myší změny chování za následek má.” Potvrdí-li se stejná fakta u lidí, otevírají se tisíce nových možností výzkumu onemocnění mozku, která zahrnují jak imunitní, tak sociální nedostatečnost”.

 

ZDROJ

 

Související

Somatic Experiencing: Lidé zamrzají jako zvířata, ale neumí si pomoct sami

Somatic Experiencing je přístup k léčení traumatu. Pracuje s nedokončenými instinktivními reakcemi na ohrožení, které jsou zaseknuté v těle a v nervové soustavě.


Nejsem jen chodící hlavou, to je Somatic Experiencing

“Trauma je součástí lidského života, ale není rozsudkem na doživotí,” říká Filip Žitník, psychosomatický terapeut, lektor a překladatel, který s oblibou využívá metodu Somatic Experiencing.


Filip Žitník

Mgr. Filip Žitník, SEP, je předsedou České kraniosakrální asociace a členem etické komise Asociace Somatic Experiencing ČR.


Jak efektivně řešit spory? Pomůže mediace

Mediace je v Česku stále poměrně nový obor, nicméně poslední roky se dostává do povědomí širší veřejnosti.


Umění "správně" se hádat

Každý konflikt vlastně znamená střetnutí z důvodu potřeby nějaké změny, zlepšení. Pokud toužíte po změně, je důležité vyhradit si na to čas. To znamená opravdu se s partnerem domluvit, že potřebuji něco důležitého probrat.