Studie, nedávno zveřejněné v American Journal of Human Biology, zkoumala 29 subjektů ve věku od 18 do 47 let. Přesně řečeno, před a po tetování byly analyzovány jejich sliny, aby se zjistila hladina imunoglobulinu A a kortizolu – indikátorů stresu, který podle mnoha studií imunitní systém výrazně zatěžuje a oslabuje.
Výzkum potvrdil, že u jedinců, jejichž těla jsou poseta tetováním, dochází při tetování k mnohem méně výrazné stresové reakci imunitního systému, což nemusí být zcela překvapivá informace. Vzpomeňte si, jak jste šli poprvé do fitka nebo si zaběhat – pravděpodobně jste oscilovali někde mezi chutí hodit ručník do ringu a pocitem, že se blíží vaše poslední hodinka. Ale čím častěji jste se do toho pustili, tím příjemnější to pro vás bylo. A to samé probíhá v těle během tetování.
Výzkum dále naznačuje, že lidé se silným imunitním systémem si v porovnání se “slabšími jedinci” pořídí tetování mnohem častěji, protože jejich těla se snadněji zotavují. Jinými slovy tedy – lidé se zálibou v tetování vlastního těla jsou pravděpodobně lidé se silným imunitním systémem.
Christopher Lynn, jeden z autorů projektu, říká: “Doufám, že lidé s podlomeným zdravím se nenechávají tetovat příliš často. A ne, nedomnívám se, že tetování jako takové by jim zdravotně ulevilo. Domnívám se, že přínosem tetování je “odhalení” již silného imunitního systému.“
Kromě tetování ve smyslu jeho přítomnosti na těle studie také zkoumala, jestli má na imunitní systém vliv I jeho konkrétní umístění. Reaguje tělo jinak, pokud je kůže tetována na místech, kde je skutečně tenká, nebo na tom nezáleží? V tomto ohledu byl zkoumaný vzorek tetovaných bohužel příliš malý na to, aby poskytli relevantní informace. “Ale umístění tetování může být velmi důležité, z mnoha důvodů”, říká Lynn a předesílá, že prozatím by výsledky studie nepokládal za zcela prokazatelné, právě kvůli velikosti a homogenitě zkoumaného vzorku. V plánu má nicméně původní studii rozšířit a jednotlivé aspekty podrobně rozpracovat, a to v nejbližší době.
